Abstrakt
Úvod a cíle: V rámci odborné přípravy mladých chirurgů je v České republice absolvování miniinvazivních laparoskopických simulačních kurzů dobrovolné. Cílem této práce je vyhodnotit 10leté pořádání simulačního laparoskopického miniinvazivního kurzu na boxových simulátorech a simulátorech virtuální reality z pohledu jeho absolventů a přiblížit současné využití simulace v erudici chirurgů.
Typ studie: Observační, dotazníková (survey).
Metodika: Z 26 kurzů, které probíhaly v letech 2014–2024, byla získána data pomocí anonymního dotazníku. Vyhodnocení proběhlo metodou deskriptivní statistiky. Zpracovávaly se odpovědi týkající se očekávání od kurzu, míry jejich naplnění, případného doporučení kurzu a finančních nákladů.
Výsledky: Celkově se kurzů zúčastnilo 96 lékařů, z toho 55 mužů a 41 žen. Dotazníky vyplnili všichni. V 89 případech (92,7 %) účastníci očekávali naučení správné techniky, tipů a triků při laparoskopických operacích, ve 42 případech (43,8 %) očekávali zrychlení operačního času a ve 37 případech (38,5 %) uvedli prohloubení anatomických a teoretických znalostí. Kurz zcela naplnil očekávání u 92 % případů, u 6 % je naplnil s drobnými výhradami a u 2 % částečně. Kurz by povinně doporučilo 97 % účastníků, zatímco 3 % by jeho absolvování ponechala na uvážení jednotlivce. Celkem 28 (29,2 %) účastníků si kurz hradilo z vlastních prostředků, 5 (5,2 %) částečně a 63 (65,6 %) jej mělo hrazeno zaměstnavatelem.
Závěr: Absolventi doporučují zařazení laparoskopického simulačního kurzu do povinného vzdělávacího kurikula chirurgie. Přibližně jedna třetina z nich projevila ochotu si nepovinné vzdělání sama uhradit. Přestože simulátory a simulace v chirurgii tvoří významný tréninkový nástroj, nelze jimi plně nahradit roli mentora – zkušeného atestovaného kolegy/ů.
doi: 10.48095/ccrvch2025283