Klíčová slova
jaterní poranění
plicní embolie
intenzivní medicína
Abstrakt
Pacientka náhle v domácím prostředí dušnost, kolaps a bezvědomí. Provedena laická telefonicky navigovaná kardiopulmonální resuscitace, po příjezdu lékaře rychlé záchranné služby úspěšná rozšířená kardiopulmonální resuscitace a poté pacientka převezena na oddělení urgentního příjmu Nemocnice České Budějovice. Byla provedena základní stabilizace klinického stavu, zajištění pacientky, intubace a odvoz na CT. Zde byla pomocí CT verifikována masivní bilaterální plicní embolie. Ihned v prostorách urgentního příjmu byla provedena trombolýza, stabilizace oběhu a pacientka byla uložena na ARO.
Za hodinu na oddělení ARO znovu těžká oběhová nestabilita – vysoká podpora oběhu noradrenalinem. Provedeno UZ a následně CT břicha s nálezem masivního hemoperitonea. Urgentní chirurgické konzilium a doporučena operace z vitální indikace. Provedena urgentní laparotomie u hemodynamicky těžce nestabilní pacientky s TK 60/30 a pulzy 180/min. Za masivní oběhové podpory a převodů erymasy odsáty 4 l zcela nesrážlivé krve v oblasti jater. Játra byla tržena na několika místech od zlomených žeber a nejvíce dorzálně v levém laloku v oblasti jaterních žil. Chirurgicky při těžké oběhové nestabilitě neověřitelné a bylo rozhodnuto o stabilizaci pomocí perihepatického packingu a pacientka byl uložena na ARO RES.
ARO pokračuje v konzervativní terapii a dochází k postupnému zmenšení odpadů do drénu. Provedena second-look operace za 48 hod – revize původní ranou, odstranění roušek. Nalezeny mnohočetné trhliny na pravém laloku od zlámaných žeber a dorzálně silně krvácející jaterní žíla. Provedena kombinace selektivních sutur s elektrokoagulací trhlin, pro přetrvávající oběhovou nestabilitu se znovu rozhodujeme dát pouze perihepatický packing. Pacientku znovu necháváme na ARO k oběhové stabilizaci a domlouváme se znovu na operační revizi po stabilizaci oběhu za 48 hod.
Přistupujeme k další operační revizi. Provádíme znovu revize perihepatického prostoru a anatomickou resekci jaterního segmentu II a III a selektivní podvaz jaterní žíly. Následně dochází k hemodynamické stabilizaci oběhu. V rámci pooperačního průběhu nejprve dochází k rozvoji fluidothoraxu, který byl vyřešen hrudní drenáží, a akutní akalkulozní cholecystitidě, která byla vyřešena punkční cholecystostomií. Pacientka je nyní primárně zhojena a angiologiem nasazena trvalá antikoagulační terapie. Příčina plicní embolizace nebyla zjištěna.
doi: 10.48095/ccrvch2025211