Abstrakt
Od počátku operačních výkonů na karotidách byla snaha o nalezení nejbezpečnější techniky karotické endarterektomie a zajištění dostatečné perfuze mozku během výkonu, podobně i endovaskulární výkony se modernizovaly z prosté balonkové angioplastiky na zavádění stentů a vyvíjely se protektivní systémy k zabránění periprocedurálních embolizací.
Druhá polovina minulého století se stala důležitou etapou prověřování a srovnávání výsledků karotické endarterektomie a karotického stentingu, hledání a ustálení indikačních kritérií v kontextu s velice účinnou antiagregační léčbou. Na přelomu století s příchodem moderních technik regionální anestezie a intravenózní analgosedace se postupně odklání většina cévních pracovišť od operace karotid v celkové anestezii a dochází k renesanci technik everzní endarterektomie. Z cévního pohledu chirurgie karotid prošla dlouhým, bedlivě sledovaným vývojem a obhájila si své místo první volby v řešení karotických stenóz.
doi: 10.48095/ccrvch2025238